Archiv rubriky:Tiché dialogy

to byla jednou jedna…

Opilecká nostalgie XXXIII

Chtěl bych
vidět něco tak absurdního
zubatou zubící se jeptišku
s rozzářenýma očima
vyžehlenou košili a kravatu
známého brněnského opilce
potkával jsem ho na Horové
Opilý sólista mi popi…

(another madness)

záleží na úhlu pohledu

Nemáš strach ze smrti?
Sníš?
Myslím, že
kořeny Tě prorůstají celou
Nad hlavou máš
rozkvetlou korunu jabloně
Hledíš do dálky
mě přes rameno
Bavím se s Tebou!
Bdíš?
Ještě jen chvíli …

Já teď
Kvačím povečeřet domů
A rád bych
Pozval Pána Boha
K tomu

Snad nepohrdne
Prostou kaší
Z hrachu
Na niž pozvala Jej
Moje
Hrstka prachu

malé koukání se přes rameno

Kuk
Usměvavý obličej
je nositelem novinek
Nalíčená tvář
sděluje co se stalo
Že
Na jihu padají bomby
Na východě vybuchují bomby
Okřídlený bůžek lučišník
zas přivedl nějakou tu celebri…

Takhle zrána
vykláním se z okna
V touze po troše vzduchu
Maličký červený flíček v trávě
nabírá na velikosti
A hle!
Olbřímí muchomůrka mi
hledí do očí
usmívá se a říká
Pojď!
po ránu…