Želvy

Pro želvy mám vlohy Mám jich obě nohy Kdekdo by je záviděl Želvy místo chodidel Omylem či náhodou Se líně šourat dovedou Jen co želva želvu mine Mé nohy jsou prostě jiné Je to mýlka, jaký div Hypotézu změnil bych To jsem měl jen puchýře Jako želví krunýře

editor: Tereza Černá

Ranní vstávání

Že prý jak si ustele, tak si i lehne
Žížala, šnek, slon i malé jehně
Ale nikdo neumí dobrou radu dát
Co dělat, když chci ráno snadno vstát
A k tomu přidá každý trumbera
Že ráno moudřejší je večera
Jenže vysvětlujte to jehněti
Co může spát jenom do pěti
I žížala touhle dobou pláče
Má strach, že potká ranní ptáče
A tak konec dobrých rad
Šup do postele a ještě spát

editor: Tereza Černá

Milenka

Každou noc to se mnou dělá,
nemá řeči a je skvělá.
Od října až do září
celá se hned rozzáří.
Tak si říkám :“To je ta pravá,
po čem toužím to mi dává“.
Zatím holka co ty spíš,
jsme si stále blíž a blíž.
Každý chlap snad o tom sní,
tiše vrní, když jsem v ní.
Jsou i noci, kdy chuť mám,
i víckrát ji udělám.
A že potom hned zas spím,
to jí vůbec nevadí.
Tak už tušíš holenku, jakou to mám milenku?
Tohleto chlap prožije
s dvoumetrovou GORENJE.

autor: mistr
editor: mistr

Déšť

Prší mi pod kabát
prší mi pod kabát
prší mi pod kabát
kapky si stékají
kapky si stékají
po tvých polibcích
na mém krku
kapky se stékají
kapky se stékají
do řečišť vymletých
tvýma rukama
mou touhou
prší mi
kapkami
prší mi
kapkami
do tvých tajemství
v mých zahradách

autor: johana
editor: ivana

Svátek tebe

Miluju tě po milování
stoupám na sloupcích hudby
v zběsilém tanci
rituálních pudů
který si nesu jako pochodeň
od prapůvodu lidstva
abych ji předala
než zhasnu sama
konečky prstů
vztažené do magie nebe
ta hudba voda živá
do mě proudí
a očišťuje a pohlcuje a přijímá
až nejsem já
až jsem jen ona
zmítána společnými vlnami
ve směsici ohňů vůní tebe
muže lovce
z počátku věků
rozechvíváním strun
kouzelným dechem píšťalek
prýštící v tóny nekonečna vesmíru

autor: johana
editor: ivana

Beránkům

Zuby mi jektají
vyrážíš ze mě duši
vypij ji do dna
stejně mi zůstane
bude tím větší
bojim se o sebe anebo tebe
a ty se usmíváš
ještě nikdo nikdy se na mě
takhle neusmíval
dá se vůbec něco v téhle situaci myslet
a má se myslet vůbec
asi se v tobě ztratim
a už se nenajdu
vyloups mě z kůry
kterou jsem léta obrůstala
odemkl klíčem
co jsem ho dávno
kdysi zahodila
tak snadno a bez bolesti a hned
že mně to bere dech
snad to i děsí
a tím víc přitahuje
jako skok do hlubin
jako touha alespoň jednou vzlétnout
jak žhavá láva
úniku není
musim
sudička mi to našeptala asi
a já to bez reptání plním
řítím se řvoucím vodopádem
a jestli na dno nebo ke hvězdám
se dozvím
třeba jednou snad
na konci první cesty
na začátku druhé
čas ukáže
jestli mi neoslepne vědomí
a zatím moje tělo
otevřenou ránu
zapadals do chomáčků bílý vlny
a moje já
opředls pavoučími sítěmi
neschopna pohybu
s bezmeznou důvěrou
na zlatý podnos jsem se sama připravila
hostina může začít
jenom tě prosím
nezůstávej němý
a nežli skončíš
řekni jak jsem chutnala

autor: johana
editor: ivana

Chce se mi

Chce se mi křičet do tmy
nikdy nikdy nikdy
nepřestávej
ať je to pořád
takový
tvý ruce ze mě země tvarují
cokoli jen si přeješ mít
tvůj dech
rozechvívá ve mně vem mě
tóny fléten zelených
tvá ústa vodou plní
tvé oči živou si ji vpíjí zase zpátky
takový
ať je to pořád
nepřestávej
nikdy nikdy nikdy
chce se mi mlčet do světla

autor: johana
editor: ivana

mořehoře

Slíbat tak mořskou sůl
z tvých řas
z celýho tvýho těla
bez tebe mě tu bolí
jediný co mi chybí
jsi ty
a kdybych tě tu měla
slíbala bych tu sůl
splynula s tebou
dala bych se ti celá
ve vlnách moře
na horkym písku
ach bóže
to bych fakt fakt fakt moc chtěla

autor: johana
editor: ivana

Šlehačka

Šlehačka hravě

na kávu ulehla

milostný vzdech a…ch

napěnila se.

Však v krávě

rozpustilá byla

ale naposled a..ch

obávala se

Že se jí právě

život chýlí

že má pech a…ch

nemýlila se.

A tak v té kávě

blouznila chvíli

o velkých snech a…

rozpustila se.

autor: johana
editor: ivana

V hustém ranním provozu, sáhl jsem jí na kozu

V hustém ranním provozu,
Sáhl jsem jí na kozu
Začala hned na mě křičet
Dej ty pracky pryč

V hustém ranním provozu
Měla svetřík z dovozu
V očích měla hromy blesky
V ruce dlouhý bič

To však holka narazí
Tvý kozy tu zavazí
Nadrozměrný živý náklad
Jen se souhlasem řidiče

Hned se dívám do davu
Kdo našel tu odvahu
Postavit se hromům, bleskům
A těm kozám u tyče

Zas ticho jak po pěšině
Kdo odváží se té mamině
Takle brzo po ránu
To říci do očí

Tu jeden chlap se odváže
Ať ty kozy ukáže
Dav chtivých párů pánských očí
Hned k ní se otočí

A zjistí k svému údivu
že nejsou v jejím výstřihu
Chvějí se tu přede všemi
bez kouska šatů nahaté

Jsou aspoň paní čisté
A máte na ně lístek
Ten totiž paní musíte mít
Pro kozy strakaté a rohaté.

autor: mistr
editor: mistr

Probouzenka

Buclatá slovíčka rozkoše

plují tmou

jako medúzy v mořských krajinách

ráno už za chvíli

posnídá drobečky noci

sluneční paprsky z pod víček

vyženou

obrázky snů v mýdlových bublinách

na křídlech motýli

světlo a teplo nám vrací

autor: johana
editor: ivana

Chci

Opij se vínem

nasyť plátky růže

zuby a nehty zaryj do mý kůže

nenech mě uniknout

nenech mě vydechnout

chci pocítit muže

naplň mě udus mě

umlč mě umuč mě

nemluv a konej

a hlavně

neptej se

jestli se to může

autor: johana
editor: ivana

Jaro

Nebe je čisté

jak bílý ubrus

a na něm den jak víno

jiskrný a hustý

ve skleněnym džbánku

červánky do něj napadaly

vzduch voní medem

a slunce vypaluje

mé tělo vázu hliněnou

okvětní plátky

na chodník prší

nastává sladký čas

jarního znovuzrození

autor: johana
editor: ivana

Pusť mě

Tady a teď tě prosím skromně

nech mě být nech mě jít

není to láska

mezi námi dvěma

jen bolest tupé samoty

a nedostatek dotyků

a příliš mnoho zlozvyků

a příliš mnoho lakoty

Vždyť v našem starém pustém domě

nebude nikdy mír a klid

hloupá je sázka

námi uzavřená

co na oltáři nicoty

ve svatostánku komiků

snad nemá cenu pětníku

snad nemá žádné hodnoty

Prosím tě pro tebe i pro mě

jestli mě nechceš zahubit

sejmi mně pouta

moje srdce sténá

už nebojím se nahoty

jen tebe a tvých návyků

a z tebe mého zániku

jen tebe a tvé prázdnoty

autor: johana
editor: ivana

TO

Touhy vlasy lásky

svět rukou nohou údů

vzdechy jekoty

zuby nehty

otevření přijímání

pronikání

světlo tma

smích pot pláč

rudý stmívání

výkřiky sténání

tisíce rozpraskaných rtů

miliony prstů

matný lesk očí

do sebe zasněných

zima žár

vzpínání splynutí

šílenství

vyplouvání

kolíbání

hlazení

líbání

usínání

autor: johana
editor: ivana

Odevzdání

Napiš moje ústa do not

a udělej z nich melodii

a až si ráno pustíš rádio

budeš jich mít plný pokoj

Zasaď moje vlasy do hlíny

a nech z nich vyrůst trávu

a až si ráno vyjdeš do zahrady

budou se milovat s tvými chodidly

Nachytej moje slzy do džbánu

a naplň jimi jezero

a až si večer sundáš šaty

budou z tebe smývat denní únavu

Spleť moje prsty do copánků

a udělej z nich síť

a až si večer půjdeš lehnout

ukolébají tě do spánku

Vezmi mé tělo do dlaní

a zapal v něm svíci

a až se v noci vzbudíš hladem

ono tě žárem nasytí

autor: johana
editor: ivana